Inflace v eurozóně se v březnu zrychlila o něco méně, než se předpokládalo, ale i tak se dostala na nové rekordní maximum. Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku totiž způsobily výrazné zdražení energií.
Index spotřebitelských cen meziročně stoupl o 7,4 % po nárůstu o 5,9 % v únoru, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Mírně revidoval svůj rychlý odhad ze začátku dubna, ve kterém počítal se zrychlením tempa růstu cen až na 7,5 %. Pro srovnání v březnu 2021 se meziroční míra inflace v eurozóně nacházela na 1,3 %.
Motorem inflace byl prudký nárůst cen energií, které vyskočily o 44,4 % po +32 % v únoru. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily o 5 %, ceny neenergetického průmyslového zboží o 3,4 % a ceny služeb o 2,7 %.
Spotřebitelské ceny bez započtení energií v březnu vzrostly o 3,4 % po +3,1 % v předchozím měsíci. Inflace bez započtení čerstvých potravin a energií dosáhla 3,2 % po 2,9 %.
V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny eurozóny v březnu vzrostly o 2,4 % a ne o 2,5 %, jak uváděl rychlý odhad.
Tempo růstu cen se pohybuje výrazně nad inflačním cílem Evropské centrální banky (ECB), která zaručuje cenovou stabilitu při inflaci 2 % ve střednědobém horizontu. ECB nyní stojí před dilematem, protože zpřísnění měnové politiky ve snaze o ochlazení inflace by mělo negativní vliv na ekonomiku, která už pociťuje následky války a stále se plně nezotavila z koronakrize.
Meziroční míra inflace v Evropské unii (EU) se v březnu zvýšila na 7,8 % ze 6,2 % v předchozím měsíci. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v EU stouply o 2,4 %.
Mezi členskými státy EU zaznamenala nejnižší meziroční inflaci v březnu Malta (4,5 %), následovaná Francií (5,1 %) a Portugalskem (5,5 %). Naopak nejvyšší inflaci zaznamenaly Litva (15,6 %), Estonsko (14,8 %) a Česko (11,9 %).
