Michaela se více do povědomí médií dostala kvůli vztahu s vnukem Kennedyho. Nicméně, ona si žila svůj sen už dávno předtím, ačkoliv to nebylo jednoduché.
Michaela Výbohová je 23letá slovenská modelka, pocházející z Banské Bystrice, které se podařilo uplatnit v USA. Přiznala však, že to není tak snadné, jak se může na první pohled zdát.
Modelingu se věnuje již od 16-ti let. Začala na Slovensku, ale pak ji toulavé boty odviali za velkou louži, kde si vytvořila život. Usadila se ve městě snů – v New Yorku. Setkává se se zajímavými lidmi a dokonce randí s vnukem Roberta Kennedyho / bratr J.F.Kennedyho /, Conor Kennedym.
Cesta za úspěchem však byla klikatá a ne vždy tak růžová, jak by si člověk přál. V našem rozhovoru nám sama Michaela prozradila více o své cestě za velkým snem, ale i to, co dělá proto, aby byla šťastná a stále dobře vypadala …
V modelingu působíš už několik let. Jak ses dostala na tuto cestu?
Moje kamarádka mě namluvila, abych s ní šla na casting Elite model look. Nikdy mi modeling předtím nenapadl, ale ona mi však stále tvrdila, že je to super nápad.
Postoupila jsem s ní do užšího výběru. Do finále jsem se sice nedostala, ale všimla si mě porotkyně Zuzana Pokovičová, které jsem vděčná za start mé kariéry.
Aktuální žiješ a pracuješ v New Yorku. Proč právě USA, a jak se ti tam podařilo zůstat?
Spojené státy nebyly cílené, byla to souhra kontraktů s agenturami po světě – od Evropy až po Asii, které mě nakonec dovedly až do New Yorku, který mi je dnes domovem.
Začátky určitě nebyly lehké, chyběl mi domů, moje rodina ale věděla jsem že toto je příležitost, která se mi už v životě nemusí zopakovat. Jak se práce začala rozjíždět otevíraly se nové příležitosti a zbytek je už historií.
Při každém stěhování do jiné země přijdou úskalí, které musí člověk překonat. Co bylo pro tebe nejtěžší při adaptaci?
Těžké bylo víceméně všechno. Zvládnout legislativu nového státu, nových
přátel, o kterých se mohu opřít, až po zvyk na americký životní styl.
Co považuješ za zlomové body v tvé kariéře?
Je těžké je vyspecifikovat, jelikož k modelingová Jobem, na které
jsem dnes hrdá, mě vedlo tisíce malých zlomových bodů.
Jaká je pro tebe na modelingu nejtěžší věc?
Řekla bych, že nejistota práce. Ten pocit, že co bude zítra.
Bydlíš asi dost pracovně vytížená. Jak vypadá tvůj běžný den?
Já jsem ranní ptáče, vstávám před šestou hodinou ráno, podívám si email, udělám si snídani (oblíbené jídlo dne), potom běhám na pásu, který mám momentálně kvůli karanténě v obývacím pokoji.
Zbytek mého dne je obvykle plný castingů, setkání, jednání ohledně mé značky bot, tvorba nových návrhů nebo plnění objednávek. Druhá možnost je, že jsem na focení od rána do večera.
Jsou lidé v USA jiní jako na Slovensku, myslíš že je tam snazší, zda
těžší se uplatnit?
Zde je běžné, že, i když se s člověkem vidíš poprvé, byť jen ve výtahu, tak většina začne pozitivní konverzací. Zajímá se o to, jaký máš den a lidé rádi dají jeden druhému kompliment. Na Slovensku jsou lidé rezervovanější.
Myslím si, že uplatnit se v životě vyžaduje těžkou dřinu v kterékoli zemi. Samozřejmě, že jsou tam rozdíly. V některých sférách se zde můžete uplatnit snadněji, ale je tu mnohem větší konkurence než na Slovensku.
Nedávno si rozběhla vlastní podnikání s botami. Kdy přišel ten prvotní nápad, že chceš podnikat v USA a vytvořit si vlastní značku bot?
Sen o mé vlastní značky ve mně „dřímal“ celou dobu. Vedle práci v modelingu mě stylisté oblékali a obouvaly do outfitů, které jsem si sama nemohla dovolit.
Osobně jsem vždy hledala kvalitní boty za „rozumnou“ cenu. Mohu Vám říci, že to není až tak snadné, proto jsem začala krok po kroku budovat svou značku.
Pokud vidím, že lidé jsou spokojeni s mou prací. Ocení kvalitu, a tím pádem vím, že mé úsilí se vyplatilo a mělo smysl.
Podnikání není jednoduché ani na Slovensku, natož v USA. Myslíš, že na realizaci tohoto snu ti pomohly i kontakty, které si získala během působení v modelingové branži?
Ano, začalo to vyptáváním se stylistů, kteří mě oblékali při focení, například co podle jejich názoru chybí na dnešním trhu bot, co by chtěli vidět v následující kolekci.
Ptala jsem se i designérů, jak začít podnikat, na co si dát pozor, kam mají směřovat moje další kroky, čeho se vyvarovat. Myslím, že za úspěchem jednotlivce, je vždy týmová spolupráce.
