Nájemce je v právním vztahu s pronajímatelem považován za slabší stranu, a proto mu je poskytována zvýšená ochrana. To především znamená, že pronajímatel má velmi omezené možnosti, pokud chce ukončit nájemní smlouvu.
Kdy je možné vypovědět nájemci smlouvu?
Pronajímatel má právo vypovědět nájemci s tříměsíční výpovědní lhůtou, pokud nájemce:
- hrubě poruší své povinnosti,
- bude odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný na majetku pronajímatele nebo na cizím majetku v domě,
- anebo pokud bude byt vyklizen z důvodu veřejného zájmu.
Dále lze vypovědět nájem, pokud pronajímatel potřebuje byt pro sebe nebo pro svou rodinu. Pro platnost výpovědi je nutná písemná forma a musí obsahovat i poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky a požádat o přezkoumání výpovědi soudem.
Nájemce nechce odejít dobrovolně?
Pro pronajímatele může být velmi nepříjemná situace, kdy nájemce odmítá opustit byt.
V takovém případě mu nezbývá jiná možnost než bránit se soudní cestou. Tato cesta je však nákladná a může být také zdlouhavá, i když v případě úspěchu mohou být náklady na řízení nahrazeny. Pokud nájemce neuposlechne žádné výzvy k vyklizení bytu, je nutné se obrátit na soud. Prvním krokem je zaslání oficiální předžalobní výzvy, která je poslední výzvou k dobrovolnému plnění. Pokud předžalobní výzva není zaslána před podáním samotné žaloby, nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Pokud nájemce byt ani po této výzvě neuvolní, podá pronajímatel u příslušného soudu žalobu na vyklizení bytu a případně na náhradu škody.
I když bude pronajímatel v řízení úspěšný a soud vydá rozsudek na vyklizení bytu, není to zárukou toho, že nájemce rozhodnutí respektuje. V extrémním případě byt nemusí vyklidit, a pronajímatel by musel přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí, případně k exekuci.
Trestní oznámení na nájemce jako alternativa
Mimo občanskoprávní cesty existuje také možnost trestněprávního postihu. Na nájemce, který odmítá opustit byt, lze podat trestní oznámení za trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (podle § 208 odstavce druhého trestního zákoníku). Kdy osoba, která brání oprávněné osobě v užívání bytu, může být potrestána až dvěma lety vězení nebo peněžitým trestem. Tato metoda by měla být však použita pouze v krajním případě, kdy jiné metody selžou a nelze dosáhnout požadovaného výsledku, například žalobou na vyklizení bytu. Trestněprávní postih by neměl být první volbou.
Vyvarujte se nelegálním akcím
Pronajímatel by měl být také opatrný, aby se sám nedopustil trestného činu. Je časté, že pronajímatel vnikne do bytu a například vymění zámky, aniž by o tom věděl nájemce. I když má pronajímatel vlastnické právo k bytu, nesmí takovým způsobem postupovat. Tím by se mohl dopustit trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 trestního řádu.
V podobně složitých situacích je nejlepší konzultovat s advokátem, který má zkušenosti v této oblasti a dokáže rychle podniknout potřebné kroky k legálnímu vystěhování nájemce.
